SHA PO LANG – HVĚZDY CHAOSU
priest
NÁZEV: Sha Po Lang – Stars of Chaos
POČET DÍLŮ: 5
JAZYK KNIHY: anglický
VYDÁNO: 2023-2025
NAKLADATELSTVÍ: Seven Seas
ILUSTRACE: Eornheit, eleven small jars
POČET STRAN: 444 (1/5), 412 (2/5), 436 (3/5), 364 (4/5), 436 (5/5) - včetně dodatků
DNES SI POVÍME O NĚČEM, CO BYSTE ASI ÚPLNĚ V ŽÁNRU STEAMPUNKU NEČEKALI.
Když se řekne steampunk, většinou se nám rovnou vybaví viktoriánská Anglie. O něco méně často, ale stále v hojné míře se setkáváme i s tzv. Westernpunkem, tedy steampunkem odehrávajícím se v kulisách Divokého západu, jako např. film Wild Wild West. Jeden čas byl v oblibě i tzv. Bollywood steampunk, tedy takový zasazený do indického prostředí. Tady nemusíme pro příklad chodit daleko, máme tu dokonce i český steampunkový román Poslední Bůh od Lucie Lukačovičové.
To vše by se dalo čekat – je to konec konců časově i kulturně poměrně málo vzdálené od té viktoriánské Anglie.
Čas od času se můžeme setkat i se subžánrem steampunku, tzv. Clockworkpunkem, kdy je základem technologie nikoli pára, ale mechanická pružina. Taková díla se většinou odehrávají o pár století dříve, většinou ve Francii (na dvoře Krále Slunce) nebo Itálii (a často se točí kolem Leonardových vynálezů nebo i jeho samotného). Tady třeba – i když ne tak docela – můžeme zmínit Pasqualova anděla od P. J. McAuleyho (ale ne, nečtěte to, to vám za to nestojí).
I když se steampunkové příběhy odehrávají v jiném než našem světě, jejich reálie většinou odpovídají jedné z předchozích zmíněných kulis. Například taková Arabella z Marsu se sice částečně odehrává na Marsu nebo ve vesmíru, ale jinak je to dickensovská Anglie jako vyšitá.
Knižní série, kterou vám chci dnes představit, se ale vymyká z celého toho schématu po všech stránkách. Odehrává se totiž ve fiktivní verzi Číny, pravděpodobně počátkem alternativního 19. století. Císařství – zvané Velký Liang – je už za zenitem své slávy, ba dalo by se říct i na hranici kolapsu, a neustále se potýká s různými problémy jak uvnitř státu, tak za svými hranicemi. Objev fialového zlata, podivné tekuté substance, která má mnohonásobně lepší vlastnosti než uhlí, dopomohl Velkému Liangu k nebývalému rozvoji technologií. Ale protože je to surovina vzácná, až takřka nedostatková, nechává si ji císař téměř výhradně pro sebe a svou armádu, a tak většina strojů, které běží na fialové zlato, jsou válečné lodě, vzducholodě, mechanická brnění a děla a rakety.
Téměř všechny loutky a motory, které používali obyčejní lidé, spalovaly uhlí a jen pár – většinou obří stroje jako velké vodní hráze nebo stroje na úpravu terénu, které vlastnily až na výjimky zástupci místních samospráv – spalovalo fialové zlato. Jen členům šlechty od určitého postavení výš bylo povoleno používání těch nákladných malých strojků, které běžely výhradně na fialové zlato.
Předpisy jsou jedna věc, ale to, jak moc se dodržují je věc zcela jiná. Tak například radní Guo z města Yanhui nebyl až tak vysoce postavený, ale i tak měl ve své domácnosti hned několik přístrojů na fialové zlato. Na druhou stranu maršál Gu, který byl jedním z nejvýše postavených v říši, jich měl jen pomálu. Krom těch několika železných loutek, které strážily vchod nebo sloužily k výcviku, měl jen velice málo věcí, které by se musely spoléhat na fialové zlato. Nejhodnotnější předměty, které vlastnil byly pravděpodobně dvě ozdobné plakety osobně napsané největším vzdělancem doby, Lin Mosenem. Co čert nechtěl, Mosen-xiansheng býval kdysi úplně prvním učitelem mladého markýze Anding, takže je ten od něj navíc dostal úplně zdarma.
Ge Pangxiao a Cao Niangzi následovali Chang Genga a oba se též nastěhovali do markýzova sídla. Coby vesnické děti toho ani jeden z nich moc nevěděl o světě za hranicí jejich vesničky a tak se s nadšenou zvědavostí rozhlíželi kolem.
[…] Ge Pangxiao se usmíval od ucha k uchu, když poznamenal: "Váš dům není tak okázalý jako dům radního Guo."
"Jak bych se já mohl rovnat radnímu Guovi?" smál se Gu Yun.
***
Hlavním hrdinou našeho příběhu je Chang Geng, jehož jméno znamená"Venuše na západní obloze", tedy "Večernice". Na začátku první knihy je to sotva čtrnáctiletý chlapec, který prožil většinu svého života v malé vesnici na hranici Velkého Liangu a území barbarských kmenů. Jeho otčím je stále mimo domov, s matkou nikdy moc nevycházel, kamarádů moc nemá. A tak tráví čas cvičením o samotě nebo se svým učitelem a jeho bratrem, který se nedávno shodou okolností stal chlapcovým kmotrem. V Číně je situace s kmotry takřka opačná než je tomu v našich končinách – není to tak, že by rodiče vybírali kmotra, kdyby se jim něco stalo, aby se o dítě měl kdo postarat, ale naopak vybírají dítě pro to, aby se o kmotra měl kdo starat, až bude starý nebo nemohoucí. A co čert nechtěl, učitelův pohledný, avšak jinak úplně nemožný, poloslepý a téměř hluchý bratr Shen Shiliu zachránil Chang Gengovi život a tak se z vděčnosti otčíma stal jeho kmotrem.
Vše se značně zkomplikuje ve chvíli, kdy se jeden z vůdců barbarských kmenů rozhodne zaútočit na vesnici a Chang Geng zjistí, že v jeho životě není nic, jak se zdálo – že jeho matka, jeho učitel i jeho budižkničemu kmotr jsou někým úplně jiným, než za koho je měl. A že i možná i on sám je někým úplně jiným. A nebo možná není.
Druhým hrdinou této ságy je maršál Gu Yun, markýz Anding. Bratranec císaře, vrchní velitel Černého ocelového batalionu a velitel části Severní armády, muž, který – ať chce nebo nechce – má v celém císařství největší vojenskou autoritu a k němuž nejvíc vojáků chová úctu a loajalitu. Sebevědomý – místy spíš sebestředný, leč úspěšný – vojenský velitel a nenapravitelný donjuan, enfant terrible císařského dvora, který naštěstí pro všechny zúčastněné tráví většinu času ve vojenských leženích daleko na severu, kde drží nepřítele Velkého Liangu zkrátka a u dvora se příliš nezdržuje.
***
"V mém domě nejsou ve službě žádná mladá a pohledná děvčata," odvětil Gu Yun s úsměvem. "Všechno co tu mám je jen hrstka stařenek a dědoušků. Abych k vám byl upřímný, tou nejpohlednější osobou v celém sídle budu já sám, takže pokud chcete koukat na něco hezkého, koukejte se na mě." Koketně na ně mrkl a rozesmál se, ukazuje tak řadu perfektních bílých zubů.
***
Gu Yun ho zcela ignoroval […] "Když vše ostatní selže, tak se osobně vydám na bojiště a svedu je. Možná nezvládnu svést armádu o milionu mužů, ale takových dvacet nebo třicet tisíc by neměl být problém, co říkáš, Xiao-Cao?"
Co se stane, když se tihle dva, kteří si s sebou oba nesou svoje vlastní prokletí, setkají?
***
Příběh Sha Po Lang pochází z pera spisovatelky, která vystupuje pod pseudonymem priest (opravdu s malým p na začátku) a má 5 knih. Vydává je nakladatelství Seven Seas a pozor, jsou k dispozici jen v angličtině. Nebo samozřejmě originály v čínštině (obr. 8), či pokud by to někomu vyhovovalo lépe, existuje ještě vizuálně velice povedené vydání v ruštině (obr. 9-14). Pro ty, kteří by vládli čínštinou, tak existuje i audio drama. Byl natočen ještě live-action seriál (v angličtině uváděný pod názvem Winner is King – obr. 15-16), který ale nešel (a nejspíš bohužel ani nepůjde) do éteru.
Proč, ptáte se? Protože Stars of Chaos je danmei. Že nevíte, co to znamená? Je to výraz z čínštiny, je psán znaky 耽美 a doslova to znamená "oddávat se kráse", odpovídá japonskému výrazu yaoi nebo obecnějšímu BL. Nepomohlo? Je to literární žánr, který se zabývá vztahy (rozuměj téměř vždy milostnými) mezi dvěma hrdiny (obdobný žánr s hrdinkami se nazývá baihe). A kvůli přísným protipornografickým zákonům a (záměrně) dost nejasně formulovaným zákonům na propagování nemravnosti má podobná tvorba v Číně v současnosti utrum, jakkoli je jak v tam, ale i jinde po světě, poměrně populární. I na našem Netflixu jste mohli zaznamenat např. seriál The Untamed (Chen Qing Ling), který volně vychází z knižní danmei série Mo Dao Zu Shi (anglicky jako The Grandmaster of Demonic Cultivation nebo The Founder of Diabolism).
***
Zatímco maršál hbitě nasedal na koně, vytáhl speciální šíp z toulce.
Jak luk tak šíp byly masivní a vypadaly nezvykle pevně. Ten luk musel vážit víc jak tucet kilo a po straně měl malou krabičku velikosti mužského palce. Chang Gengovi se rozšířily oči. Ten luk má nádrž na zlato?
Okamžik na to malý obláček bílé páry potvrdil jeho domněnku. I letky Gu Yunova šípu vypadaly, že jsou vyrobeny ze železa a když ho vystřelil, ozval se pronikavý svist, jako když dvacítka rachejtlí zběsile vyrazí k obloze. Jako kdyby byl vystřelen z miniaturního parhelionového luku, vyrazil šíp vpřed takovou silou, že by klidně mohl prostřelit i slunce. S kovovým břinknutím tak hlasitým, že se rozlehlo po celém údolí, se zarazil hluboko do velkého balvanu nad těžkým brněním protivníka.
Ozval se ohromný rachot, jako zvuk kopyt stovky cválajících divokých koní, a balvan se otřásl a pak se zřítil dolů.
Bandité se rozutekli, ale jejich náčelník byl ve svém těžkém brnění příliš pomalý a když se podíval nahoru, bylo již příliš pozdě. Ještě než si stihl uvědomit, co se děje, byli on i jeho brnění pohřbeni pod velkým kamenem.
"Tohle [přísloví] znám, yifu!" Chang Geng se spokojeně usmíval. "Říká se 'usekni hadovi hlavu', že?"
V bezpečí po maršálově boku, aniž by mu kdokoli zkřivil jediný vlásek, i když se společně probili stovkami banditů… a s drahým oblečením, které za ním jen vlálo ve větru, vypadal Chang Geng každým coulem jako urozený a vznešený mladý pán.
Gu Yun nesouhlasně mlaskl. Tak takhle to je. Příště, až se objevím v hlavním městě, budu rád, když na mě bude mávat svými navoněnými kapesníčky polovina hezkých děvčat co minule.
***
Takže co od téhle série můžete očekávat?
Sladkou romantiku? Poslední dobou tak populární romantasy? Ne, to vážně ne.
Příběh, který se točí jen a jen kolem vztahu hlavních hrdinů? Ne, to vůbec.
Klasické fantasy s čaroději a elfy a temnými pány za hranicemi? Ne, to taky ani omylem.
Smut? Ne. Tahle série vzadu na obálce uvedený rating nemá, ostatně jako ani jiné série téhle autorky. Priest prostě explicitní scény nepíše; od toho tu máme fanfikce – a že jich na AO3 je víc než dost. I když se děj dostane k těmhle scénám, řeší to autorka "zatmívačkou". A v prvním dílu se toho nemusíte bát vůbec, hlavnímu hrdinovi je sotva čtrnáct.
Můžete očekávat rozsáhlý příběh v originálním světě, kde se střídají
– pasáže s vojenskou tematikou, ať již strategie, bitvy, obléhání nebo střípky ze života ve vojenském ležení
– dějové linky zaobírající se vývojem a využitím nových technologií a jejich dopadu na život obyčejných lidí
– palácové a politické intriky: kdo s kým proti komu, za co a proč
– zkoumání hloubky a podstaty lidské duše a motivů člověka
– příběh o průmyslové revoluci v pozdně feudální společnosti a o zavádění sociálních reforem a nových pořádků
– metaforický příběh o dobyvačných koloniálních mocnostech, válce o ropu a jiných přírodních bohatstvích
– popis toho, jak papež zápasí s Luciferem (alegoricky, ale možná taky docela doslovně)
– dokonale a do nejmenších detailů vykreslené postavy, které nejsou černobílé
***
Loulanský princ připravil velkolepou hostinu a už byl přichystaný pohostit znavené členy Černého ocelového batalionu hned jak přijedou. Ale hned jak dorazil, uviděl Gu Yuna, jak se převléká do brnění Černého jestřába, tvář černou nevyřčenými obavami.
Loulan se nacházel v klíčové poloze u vstupu na Hedvábnou stezku. Jeho občané byli dětmi pouště a nenáviděli pouštní nájezdníky. Během času se lid Loulanu spřátelil s Černým ocelovým batalionem a stali se jejich nejlepšími průvodci, když spolu putovali pouští při pronásledování nájezdníků. Oba národy sdílely vzájemné sympatie a přátelství.
Lid Loulanu byl zběhlý ve zpěvu písní a v tancích a všichni bez výjimky milovali dobré víno. Jak jejich muži, tak i ženy byli zkušenými pijany – a jejich princ byl nejnáruživějším pijanem ze všech. Nebyl to maršálův strategický um ani jeho odvaha a bojové schopnosti, které imponovaly princi Ban'eduovi, ale obdivoval Gu Yuna pro jeho vysoký splávek, který mu umožňoval pít kořalku jako vodu. Sám se před časem prohlásil za "kamaráda z mokré čtvrti" maršála Gu a i teď hodlal této cti a pověsti dostát stůj co stůj.
Ban'eduo zaúpěl a znělo to téměř jako když zpívají pouštní poutníci. "Maršále Gu, proč odjíždíte tak časně, jako se roztrhávají oblaky nad dnešním horizontem? Copak se ženete za nějakým děvčetem, co je jako zapadající slunce?"
Shen Yi nevěděl, co by na to řekl. Co znamenalo, že je děvče "jako zapadající slunce"? Měla by být kulatá a červená?
"Odjíždím někoho rozsekat na kousky."
"Oh!" Zatímco v rukou stále třímal dva džbánky s vínem, zůstal na něj Ban'eduo zírat v němém úžasu a pak jen zamumlal: "Dneska jste už sekal dost a ještě jedete sekat?"
"Cožpak nejíte večeři v ten samý den, co jste jedli ráno snídani?" Gu Yun téměř křičel a jeho hlas měl jasný vražedný tón. "Jděte mi z cesty!"
Černí jestřáby se slétli jako temné stíny. Přistáli za maršálem a během okamžiku s ním hned zase zmizeli v temném víru, aby za sebou zanechali jen malé chumáčky páry. Ban'eduo se díval na jejich siluety mizející v dáli a zeptal se Shen Yiho hlasem plným obdivu: "Maršál musí sekat lidi třikrát denně?"
Shen Yi mu naznačil, aby se k němu naklonil a pak mu pošeptal do ucha: "Jeho syn s někým utekl."
Ban'eduo dramaticky objal sám sebe kolem ramen. "Och! To musí být děvče jako měsíc v úplňku!"
"...Ne, má jen hlavu holou, kulatou a lesknoucí se jako měsíc."
Zanechav prince Ban'edua aby si zmateně lámal hlavu, otočil se Shen Yi zpět k ležení, srdce plné obav.
***
Stars of Chaos slibují velkolepou jízdu: napětí, humor, drama, to vše ve vrchovaté míře. Propletení životů dvou mužů, kteří se neměli potkat, nebo rozhodně ne za těchto okolností. Dva soukromé osudy na pozadí hrozícího pádu celé říše. Co je člověk ochotný obětovat pro svou zemi? Pro své ambice? Pro svou lásku?
Jako dobrodružný příběh je to skvělé. A jako steampunk je to snad ještě lepší. Protože to není nic ve stylu "nalep na to ozubené kolečko a říkej tomu steampunk" – a takových steampunkových knih je spousta. Takových, u nichž když odeberete těch pár steampunkových motivů a jednu dvě scény, které tam beztak působí vloženě, naprosto nic se nestane a příběh se nezmění.
Na druhé straně to není ani steampunková obdoba lartpourlartismu – není to jen steampunk. A jsou knihy, kde když seberete všechna steampunková klišé, tak vám vlastně nic nezbyde.
Ale ani jedno z toho Stars of Chaos nejsou. Párou poháněné stroje (ať již spalují fialové zlato nebo uhlí) jsou integrální součástí tamního světa, ale nejsou středobodem příběhu. Bez nich by to nefungovalo, ale zároveň vám je autorka necpe přímo pod nos, až se vám přejí.
***
Ještě než domluvil, ucítil, jak se podlaha kočáru pod jeho nohama slabě chvěje, jako kdyby si něco hodně těžkého šinulo pomalu kolem. Zvenku se ozval celý sbor výkřiků.
Gu Yun vyskočil z kočáru a strnul, postaven tváří v tvář tomu obřímu železnému vynálezu. "… Tak tohle je ta parní lokomotiva?"
Bylo to, jako by se ty nákresy, které si prohlížel oné chladné noci, probudily k životu. Předek lokomotivy tvořil reliéf padícího stáda koní, které vypadalo jako živé; hříva vůdčího hřebce vlála ve větru, když se vzpínal na zadní. Za reliéfem se táhla řada různých oddílů, které měly na boku obnažené všemožné složité mechanismy, až z nich oči přecházely. Laik jako Gu Yun sotva mohl tušit, které z nich jsou funkční a které jsou jen na ozdobu.
"Pořád ještě pokládáme koleje. Tohle je jen krátký úsek určený na testovací jízdy. Mistr Fenghan byl tak nadšený, že se mu i špička nosu rosila potem. "Ge Chene! Kam šel ten Ge Chen?"
Malý kulatý obličej vykoukl z okénka za reliéfem koní. "Zdravím, shifu! Markýzi!"
"Koukej ukázat maršálovi, jak naše lokomotiva jezdí!" okřikl ho Zhang Fenghan.
Ge Chen natáhl krk z okénka a zakřičel dozadu: "Rozjeďte ji!"
Ihned se stáhl zpět dovnitř. Mladý učenec z Lingshu institutu zamával několika vlaječkami s nadšením a mrštností cvičené opičky a lokomotiva pomalu ožila. Lehký závan fialového zlata, který mohl postřehnout snad jen Gu Yun, se k nim přihnal spolu s parou, která začala stoupat z komína. Nezatížena vahou řady vagónů se lokomotiva pohybovala rychleji a rychleji, až jim zmizela z dohledu.
Rozjaření učenci z institutu kolem nich začali výskat a jásat a Zhang Fenghan musel zvýšit hlas, aby udržel pořádek. "Ticho! Ticho! Copak vy nevychovanci nemůžete udržet alespoň zdání nějakého slušného vychování před markýzem Andingem?"
Ale nikdo mu nevěnoval sebemenší pozornost.
Zhang Fenghan, poražen, se otočil ke Gu Yunovi. "Moc se omlouvám, maršále. Takoví jsou už celé dny. Začnou jásat a křičet kdykoli se lokomotiva rozjede a ani já je nedokážu utišit." Povzdychl si. […]
Gu Yun stál s rukama za zády a zíral na tu malou tečku na obzoru, v níž se změnila parní lokomotiva. Smýkala s ním touha křičet a výskat s nimi, ale donutil se udržet si masku netečného klidu, aby je nevyděsil. Ale jeho srdce, to zmizelo kdesi v dálce spolu s vlakem poháněnými fialovým zlatem.
***
Po skončení hlavního příběhu, který je napínavý až do poslední stránky, následuje v páté knize ještě tucet menších příběhů, které dokreslují osudy hlavních hrdinů i vedlejších postav. Dozvíte se o minulosti i budoucnosti, potkáte postavy, které jste ještě neměli tu čest poznat, ale i ty důvěrně známé. Dozvíte se, co vám chybělo a uzavřete všechny ty volné konce, které hlavní dějová linka nechala za sebou v prachu. Ale tady už nečekejte v podstatě žádné dobrodružství ani napětí a akci, tady jde většinou o vhled do domácí pohody bývalých hrdinů, kteří si užívají zasloužený odpočinek.
Ale pozor, nedá se říct, že by tyhle střípky mozaiky byly nedůležité. I tady se dozvíte důležité detaily, které vám osvětlí proč ta či ona postava jedná tak, jak jedná, nebo jako to doopravdy bylo s určitými skutečnostmi, které doteď zůstaly jen naznačené.
***
Na stole před nimi dva kompasy nepřestávaly v naprosto nesmyslných otáčkách. Ge Pangxiao mávl na své dva společníky a pak lehce uhodil do stolu klouby na ruce, aby pak zvedl tři prsty. Tři dny – tyhle kompasy se takhle točily už tři dny.
Gu Yun coby zkušený cestovatel tušil, co to znamená. Mistři Feng-šuej s sebou vždy nosili dva kompasy: pokud se jeden z nich začal chovat podivně, mohli zkontrolovat ten druhý, jestli je ten původní jen rozbitý, nebo jestli se kolem děje něco opravdu zvláštního. Na moři i v poušti se nachází mnoho míst, kde se střelky kompasu nepřestanou točit – a obchodní karavany to vědí a vyhýbají se jim. Ale tahle Dongyingská výprava nejen že se jim nevyhnula, ale vjela rovnou do jednoho z nich. Takže tahle cesta se zcela jistě odklonila od původní obchodní trasy.
"Ze země až do říše mrtvých" – co přesně ta "říše mrtvých" znamená?
"Naštěstí," řekl Ge Pangxiao, "jsem si vzal s sebou i tohle."
Otevřel krabičku, z níž se bez ustání valila bílá pára. Uvnitř ní se skvěl nádherný přístroj s malým ozubeným kolečkem, které v jeho středu opisovalo kružnice. Tohle kolečko bylo připevněno k malé osičce, a také tam bylo několik zlatě lesklých kroužků po obvodu. V rohu krabičky byl v pečetním písmu vyveden znak "ling", což znamenalo, že tenhle přístroj vyrobili v Lingshu institutu.
"V Lingshu institutu nám k tomu dali plán. Dokud to běží, tak tahle osička tady," ukázal Ge Pangxiao na zmíněnou součástku, "ukazuje stále stejným směrem. Je to mnohem přesnější než kompas, ale běží to na fialové zlato, takže jako konečný produkt se to nikdy nedostalo na trh. Slyšel jsem, že to ti nahoře odmítli. Velmistr a já jsme si jeden vyrobili potají a vzali jsme si trochu fialového zlata z bratrovy tréninkové figuríny, než jsme odjeli."
***
A na co že přesně odkazuje název ságy?
Sha Po Lang je konstelace tří hvězd v ziwei doushu (tzv. "Astrologie purpurových hvězd" nebo "Císařská astrologie", je metoda, která podle pozice hvězd v hodinu narození člověka dokáže předpovědět jeho osud), která znamená, že člověk zrozený pod jejím znamením má před sebou moře chaosu a utrpení, z nějž může povstat jako mocný vladař nebo válečník, ale ve kterém se může stejně snadno utopit. Ony tři hvězdy, pokud by to ctěného čtenáře zajímalo, jsou:
Qi Sha – dříve hvězda zvaná Polis, dnes již kvalifikována jako hvězdokupa μ v souhvězdí Střelce, v čínštině zvaná Sedm zabití a symbolizující sílu.
Po Jun – Benetnaš nebo Alkaid, hvězda v souhvězdí Velké medvědice, v čínštině zvaná Přemožitel armád, symbolizuje ničení.
Tan Lang – Dubhe, druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Velké medvědice, v čínštině zvaná Chamtivý vlk a symbolizující touhu a vášeň.
***
"Tomu bych věřil. Morálka, charakter i jiné ctnosti prince Yana jsou bezesporu. Co se týče wu'ergu, o tom nikdo z nás nic neví. A tak bych řekl, že by bylo dobré si počkat na to, co nám řekne slečna Chenová. Zatímco budeme čekat, objednáme si jídlo a rozhodneme se teprve, až dorazí dopis od slečny Chenové. Co říkáte?"
[…]
Ani nestačil domluvit a všichni uslyšeli tiché zvuky máchání křídel z poza okna.
Du Wanquan se usmál. "My o vlku…"
Ten, kterému přezdívali Bůh hojnosti se natáhl k oknu a pootevřel ho sotva tolik, aby dovnitř pustil maličkého dřevěného ptáčka, který vypadal úplně jako živý.
Několikrát ťuknul zobáčkem o stůl, pak se usadil a úplně strnul. Tahle potvůrka byla zkonstruována mnohem jemněji a přesněji než ta, kterou poslal generál Zhong. Zatímco tu jeho musel přinést spolehlivý kurýr, ta od Chen Qingxu byla vyrobena tak, aby doletěla celou cestu až z severozápadu, kde její majitelka putovala spolu s postupující armádou.
Tenhle dřevěný ptáček byl zamčený speciálním mechanismem, na rozdíl od toho od generála Zhonga, který na sobě měl jen jednoduchou papírovou pečeť. Tenhle měl v sobě sérii několika neproniknutelných zámků. Tenká jehla musela být vetknuta do sedmadvaceti sotva viditelných děr v přesně dané posloupnosti. Jedno špatné šťouchnutí a zbývající fialové zlato v ptáčkově bříšku by se vzňalo, aby zabránilo nepovolaným osobám dostat se k přenášené zprávě.
Sestavení takového dřevěného ptáčka bylo nesmírně obtížné a tak jich i Linyuanský pavilon měl k dispozici jen pár.
***
A ještě drobná poznámka na závěr.
Edice z nakladatelství 7S je dle mého skromného názoru velice kvalitní po bibliofilské stránce. Tahle série (některé novější však už bohužel ne) má velice kvalitní vazbu, takže byť je to paperback, vydrží hodně. Za sebe musím říct, že i když to jsou knihy o rozsahu 450 stran v průměru, není na nich ani po přečtení příliš znát, že je někdo četl – a ne jako u některých paperbacků z jiných nakladatelství, kdy jsem knihu ještě ani nedočetla a už se z ní sypaly stránky z rozlepené nebo zpřetrhané vazby.
Na deskách je mat i lesk, aby originální ilustrace, kterou nechává nakladatelství dělat speciálně pro své vydání, hezky vynikla. I vnitřek knihy je téměř luxusní – série vychází na pěkném vysokogramážním papíru, uvnitř jsou též speciálně na zakázku zhotovené černobílé ilustrace (obr. 17-18) a na předním přídeští a předsádce i barevné (obr. 19). Krom toho má kniha pěkné stylové viněty a bordury s ozubenými kolečky (obr. 20-23).
Překlad textu je doplněn o vysvětlující poznámky pod čarou, kde je třeba něco doplnit ad hoc nebo např. identifikovat citát, který čtenáři z Číny jistě znají, ale nám by rozhodně nedošel. Krom toho je na konci ještě kapitolka o výslovnosti některých názvů a jmen, glosář obecnějších skutečností, přehled významnějších postav a míst a v tomhle případě i vynálezů (obr. 24-25). Doporučuji ale nedívat se na přehledy dopředu, protože mohou obsahovat spoilery.
***
Vykonat příliš je stejně špatné, jako vykonat příliš málo.
Margarit Jesikka, 19.5.2025
překlad z anglického vydání Margarit Jesikka